Text pohlednice:
 
Na vánoční čas se u něj setkáváme. Obdivujeme jak krásně je nazdobený, jak celý září.
Nikdo si však nevšímá, že mu něco chybí.
Kořeny.
Vánoční stromeček je krásný, ale odsouzený ke smrti, protože byl odťat od svých kořenů, které mu dávaly život. S koncem vánočních časů končí i sláva vánočního stromečku. A on končí uschlý, sám, nikdo ho už doopravdy nevidí. Času obdivu a lásky prošla expirační doba.
 
Takový strom pak v mnohém připomíná mě i tebe.
I my se cítíme odtrženi a odsouzeni k tomu, že jednoho dne nás odloží a ztratí o nás zájem.
Víme to a tak se zdobíme a zkrášlujeme, abychom k sobě přitáhly obdivné pohledy a lásku lidí kolem nás. Zakrýváme tím ale fakt, že bez kořenů jsme odsouzeni ke smrti.
 
Tohle je ten opěvovaný život? S tak krátkou expirační dobou?
Takto život stromu ale nemusí končit.
Ve vánočním čase si připomínáme, jak se sázeč stromů sám stal stromem. Stal se stromem a dobrovolně se nechal odseknout od svých kořenů, aby své kořeny nabídl tobě.
 
Cítíš se sám a odtržený od ostatních?
Máš pocit, že tě nikdo skutečně nevidí?
Máš pocit, že jakmile sundáš ze sebe všechny ty ozdoby, ztratíš všechen obdiv a lásku?
Bůh, který se stal člověkem tě zve: Vezmi strom svého života a postav ho na mé kořeny.
Já ti skrze ně dám život, který nikdy nekončí. Můj obdiv a můj zájem o tebe totiž nemá žádnou dobu trvanlivosti.
Má láska k tobě trvá věčně.